Bechyňská ferrata je těžká cvičná zajištěná cesta, z velké části vedená ve vodorovném, převislém traverzu. Je unikátní v tom, že má lanový mostek (první u nás) a že je bohužel neprůchozí. Tudíž je nutné vrátit se po ferratě stejnou cestou zpět, což opět výrazně zvyšuje její obtížnost. Má dobře uchycené ocelové lano a téměř po celé délce umělé stupy. Skoro celá trasa je převislá a obsahuje jen několik odpočinkových míst. Některé pasáže vyžadují přecvakávání v extrémním tahu a viset za jednu ruku. Odsedky určitě sebou!

Auto zkuste zaparkovat někde před mostem kde bude místo. Ideálně hned u hospody nebo přímo na ulici, kam míří výše uvedené GPS souřadnice. Poté se vydejte vozovou cestou mezi chalupami po žluté turistické značce a vystoupejte cca 30 m výškových do kopce. Na vršku je pole a naštěstí šipky, bez kterých byste téměř neměli šanci ferratu najít. Je to mimo jiné i tím, že trasa začíná sestupem.

Jak už jsem uvedl, Bechyňská ferrata začíná sestupem k řece Lužnici. Tato velmi neobvyklá první část spočívá ve slezení krátkého žebříku a poté po kramlích až dolů. Kramle jsou větší než obvykle a je jich tu skoro 2x tolik než by mohlo být. Nicméně už tento jednoduchý sestup je na dvou místech mírně převislý. Viz fotka vpravo.
Teprve až dole, u vody, začne to pravé silové sportování. Ferrata je totiž vedená kompletně ve vodorovném traverzu pouze pár metrů nad vodou. Skála je osazena ocelovými stupačkami, lano je silné a pořádně napnuté. Řekli byste že to bude sranda, ale není. Téměř celá trasa je vedená v mírném převisu a místy je střídána převisy opravdu výživnými. Začátek je takový rozehřívací choďáček, v rámci kterého si ale bohužel mírně namočíte, možná i trochu zabahníte boty. To může mít za následek místy i docela nebezpečné klouzání na kramlích. Pak už vás čeká nemilosrdná skála a rohový pilíř, který není osazen kramlemi a je samozřejmě převislý až hanba! :) Mě se moc líbil. Déčko jak vyšité s jakými se na běžných ferratách setkáte jen občas a většinou potom následuje odpočinková pasáž. Tady ne. Opravdového odpočinku si můžete užít až u lanového mostku nebo na něm. Tento je pohodový a z něj můžete sledovat alternativní trasu traverzující po skále s využitím osekaných větví místo stupaček. Úžasně originální! Jednu cestu můžete dát po mostku a druhou po skále, či opačně, takže ferrata je v tomto bodě jaksi trochu okružní.

Za mostkem už končí všechny zbytky legrace, protože poprvé v ČR máte možnost protáhnout si ruce na něčem, co sice kramle má, takže je trochu sporné tomu říci E, ale hned tak se to nevidí! Je to téměř "střešní převis" na kterém jste nucení viset za jednu ruku a přecvakávat se. Viz fotka vpravo. Lano je zde vedené těsně pod převislou plotnou, takže zavěšení na ruce se tam nevyhnete. Kdo se chce totálně dodělat a třeba už nemít sílu na cestu zpět, může dolézt ferratu až k vrcholové knížce a pověsit se na závěrečný převis ke zvonečku.

Lézt tuto ferratu bych doporučoval pouze fyzicky zdatným. Není to až tak o technice, i když několik míst bez kramlí vyžaduje vědět kam dát nohy. Je to spíše o síle v rukou a o vytrvalosti. Trasa je úžasná v tom, že si zde konečně můžeme sami otestovat jak jsme na tom s lezením náročnějších via ferrat. Podobně jako Hohenglucksteig v Bavorsku nám může ukázat, jak rychle mizí síla v rukou a varovat tak před lezením obtížnějších kousků v zahraničí.