Sedák je jedním ze základních prvků vybavení. Obecně se můžeme setkat s dvěma druhy sedáků - viz obrázky vpravo. Oba typy lze bez použít na lezení via ferrat, přičemž ferratový sedák je od lezeckého hodně zjednodušen a je i trochu zredukována jeho váha. Lezecký sedák pro horolezce je konstruován s ohledem na maximální pohodlí, protože se předpokládá, že lezec v něm bude sedět daleko častěji než ferratista. Ferratový sedák je zase spíš lehký a skladný a má pouze jediné jistící oko. Pokud si pořizujete vybavení a máte v úmyslu se v budoucnu věnovat i lezení na umělých nebo reálných stěnách, doporučil bych pořídit rovnou lezecký sedák.
Přestože velikosti sedáků jsou povětšinou univerzální a dají se přizpůsobit téměř na každou běžnou postavu, doporučuji před koupí sedák vyzkoušet jestli vám nebude v něčem vadit. Správě sedící a oblečený sedák by měl být pevně utažen ale ne tísnit, dřít a podobně. Je také dobré si vyzkoušet v sedáku sedět tak jako na skále. Některé dobré prodejny vám umožní pověsit se u nich do lana a sedák tímto způsobem vyzkoušet.

Prsák je specialitou via ferrat a u horolezení se ním zase tak běžně nesetkáváme i když by v mnohých případech byl velmi užitečný. Dokonce vám mnozí rádoby ferratisté budou tvrdit, že je to věc zbytečná a v některých zemích dokonce zcela neznámá. Můžete tomu věřit a pak si takového kecala někde honit, až budete ležet v nemocnici se zlomenou páteří. Proč tedy konkrétně prsák? Mnozí z vás v životě nezažili a doufám, že ani nezažijí jištěný pád na skále. Pokud je pád několik desítek cm, většinou se vůbec nic nestane. Pokud se jedná o metry, dějí se věci, kterým neuvěříte dokud to na vlastní oči neuvidíte. Prostě se vám může stát, že se přetočíte třeba i hlavou dolů. Lezci lezoucí cvičně o laně mají výhodu pružného lana, nižšího pádového faktoru a především nemívají na zádech batoh s vodou, svačinou, trekovými hůlkami na sestup a podobně. Batoh vás při větším pádu může překlopit na záda a pak to prostě bolí, to mi věřte. Cena prsáku je pár set korun, takže spekulovat nad tím zda mít či nemít je zcela liché. Šetřit a pak být mrzák? Zvažte sami.
Prsní úvazek lze nahradit celotělovým úvazkem. Viz článek o úvazcích výše.

Možná si říkáte pro zde píše o ferratovém setu až na třetím místě když je většinou tím prvním co ferratisté shánějí a pořizují. No jednoduše proto, že bez sedáku a prsáku je vám set na nic a jestli si myslíte, že dva zmíněné úvazky nahradíte nějakým domácím udělátkem, pak si koledujete o průkaz ZTP a to v lepším případě.

Ferratový set se VŽDY musí skládat minimálně ze dvou karabin a brzdy! Opět jakákoliv domácí udělátka vedou na invalidní vozík, ne li rovnou pod zem. Pomocí karabin se jistíte za ocelové lano. Karabiny zásadně doporučuji tzv. dlaňové, tedy takové, které se otevřou po stisknutím v dlani. Jiné typy karabin například otočné vedou ke složitější manipulaci a jejich otevření trvá o nějaké desítky milisekund déle, což vám může ubírat síly v kritických silových místech. Já osobně otočné karabiny nezatracuji, mají jistě své příznivce, ale pořizovat by si je měli jen ti, kdož vědí co dělají a že právě jim tento typ karabiny bude vyhovovat více než dlaňový.

Brzda ferratového setu je speciální zařízení, které v případě pádu tlumí náraz vzniklý zachycením o kotvení lana. Dodnes se používají průtahové brzdy, jsou ale obecně méně doporučované než brzdy trhací. Trhací brzda má uvnitř sešitý popruh a dokáže adaptabilně tlumit nárazový tah, tudíž při menším pádu utlumí méně, naopak při věštím se vytrhává více. Její nevýhodou je, že po pádu musíte celý set vyhodit a koupit nový. To samé byste ale měli udělat i v případě průtahové brzdy, jenomže tam vzniklé opotřebení není tak patrné a proto budete mít pocit, že set lze stále používat. Snad netřeba připomínat, že lezení se setem s vytrhanou brzdou znamená, že brzda nebude fungovat. Opět posuďte sami jestli vám ušetřených 1500 Kč stojí za riziko trvalé invalidity nebo smrti.

Pokud plánujete lézt i s rodinou a jsou vaše děti váhově do cca 50 kg pořiďte jim ferratový set který je na to uzpůsoben. V Outdoorových prodejnách Vám rádi poradí.

V minulých letech se stahovaly z trhu některé typy ferratových setů, tak se podívejte, jestli zrovna ten váš není na seznamu problémnových napříkald zde:
via_ferrata_List_of_recalls_Table_UIAA.pdf
V podstatě jde o to, že máte li doma ferratový set obsahující výše vyobrazenou brzdnou destičku nebo pružné popruhy a set je starší než z roku 2012, mějte se na pozoru! Ono se 100x nic stát nemusí a po sto první to rupne a někoho to může stát život. Za takový hazard to nestojí. Některé firmy zdarma sety vyměňovaly.

Už pan Newton věděl, že gravitační zrychlení je 9,81 m/s, takže během pár sekund padající předmět nabere docela slušnou rychlost. Když padá větší kámen (nebo fotoaparát) tak je každému víceméně jasné, že jeho lebka bude po takovémto nárazu na kaši. Když padá malý kamínek, lidé mají tendenci se podívat kde že letí. Jenomže v tom okamžiku ho už mají mezi očima. Ti znalejší z vás mu nastaví temeno hlavy (případně pleš) a při této rychlosti vám malý kamínek může udělat hezkou dírku do hlavy. Budete pak přemítat zdali máte v hlavě brouka, nebo něco jiného. ;)Tudíž nutnost helmy je jasná. Cokoliv máte na hlavně byť by to byl škopek od prádla, je pořád lepší než nemít nic. Proto nezavrhuji použití cyklistických přileb těmi, kteří nemají jinou. I jakékoli jiné helmy a přilby poslouží docela dobře. Důležité však je, aby sám helma dobře seděla, aby byla co nejlehčí a nezatěžovala tak vaši krční páteř. Lezeckých helem se vyrábí mnoho druhů (viz foto) a stačí si vybrat jaká se vám líbí. Zde se téměř nerozlišuje o jaký druh lezení jde - jestli o klasické lezení nebo via ferraty.

Odsedací karabina tzv, odeseka je komplet karabiny se zámkem a sešité ploché smyce. Slouží k tomu, aby se lezec mohl v pohodě a klidu zajistit a sednout si do úvazku. Na některých místech ferrat prostě potkáte složitější pasáže, kde byste si chtěli odpočinout, ale ferratový set je pružný, tudíž se hodně protáhne a zároveň se bojíte, že byste mohli vytrhnout brzdu. Toho se nebojte, brzda při statickém zatížení nic neudělá (tedy pokud nevážíte extrémně moc). Nicméně cvaknout se za odsedku je mnohdy pohodlnější a hlavně jste blíže jistícímu lanu. Samozřejmě záleží na délce ploché smyce, kterou máte. Její délku bych vždy doporučoval takovou, abyste při jejím natažení mohli rukou pohodlně ovládat karabinu.

Jak připevnit odesedku: Plochá smyce by měla být u karabiny připevněna raději uzlem, než lišcí smyčkou. Viz první obrázek. Uzel by měl být do nejblíže ke karabině. Naopak liščí smyčku využijete pro připevnění na sedák. Viz druhý obrázek. Snad netřeba zdůrazňovat, že odsedku vážeme zásadně na jistící oko sedáku a žádné jiné!

POZOR: Odsedku používáme POZUE k odsedání, nikoli k lezení! Když bysme s ní lezli a spadli, tak by nás zachytila dříve než ferratový set a jelikož nemá brzdu, tak přežijete pouze velmi krátký pád.
Více zde: http://www.horolezeckametodika.cz/horolezectvi/jisteni/odsedavaci-smycka

Toto je speciální část nepovinné výbavy. Je to vlastně odsedka na lano, která vám pomůže překonat kolmé nebo převislé úseky, obzvláště když už nemáte dostatek sil držet na na laně delší čas. Jednoduše jej cvaknete za jistící lano a můžete na laně viset. Když se vám podaří zapřít nohama nebo přitáhnout jednou rukou, tak druhou rukou jej můžete posunout a stoupat tak bezpečně výš a výš. Já jsem jej několik let vozil ssebou bez užitku a teprve nedávno mne doslova zachránil, když už jsem neměl sílu na kolmé pasáži. Zakoupit jej můžete v obchodu Mountainstore.

DULEŽITÁ UPZORONĚNÍ:
- Tento blokant může být při nesprávném použití životu nebezpečný!
- Nikdy nepoužívejte blokant místo feratového setu! Vždy musíte mít
  karabiny zacvaknuté tak jak jste zvyklí!
- Je nutné s tím umět a především jej umístit na lano správně tj. správnou
  stranou dolů a správnou nahoru. Je to na něm napsáno. Jinak nezafunguje
  a pokud s ním spadnete k nejbližšímu jištění, tak vás rázové zastavení může
  zabít! Záleží na tom, jak dlouhý pád bude.
- Vždy mějte blokant natažený. Když bude prověšený nebo nedejbože když ho
  budete mít jak karabiny někde pod sebou, je to to samé, jako kdybyste
  lezli s odesdkou. Odesdky ani tento blokant totiž nemají brzdu. Tudíž
  v případě pádu vás zastaví natvrdo a může vám to zlámat páteř!
- V souvislosti s výše uvedeným nikdy nepoužívejte blokat tam, kde se dobře
  opíráte o nohy. Například u ferrat A či B. Použije ho pouze když opravdu
  potřebujete na laně viset.
- Dobře si uvědomte, že není všemocný. Není to antigravitační pomůcka. Tu
  kolmou či převislou skálu stejně musíte vylézt vlastními silami! On vám
  pouze pomůže odsednout tam, kde by to s klasickou odsedkou třeba ani nebylo
  možné. Pomůže vám skálu zdolat po malých krocích, ale ty kroky musíte udělat
  vy a musíte i vynaložit sílu na posouvání blokantu směrem vzhůru. Tak si
  nemyslete, že s ním budete machrovat na E ferratách jako nic.
- Než jej použijete na ostro, vyzkoušejte si jej na nějaké cvičné ferratě
  a naučte se s ním bezpečně zacházet. Pokud si jeho použitím nejste jistí,
  tak jej nepoužívejte!!

U rukavic platí v podstatě totéž co u helmy. Jakékoliv jsou lepší než žádné. Nicméně chcete li si vybrat ideální ferratistické rukavice, mějte na paměti zhruba toto: Většinou se používají rukavice bez krytí konců prstů abyste měli lepší cit v prstech a kontakt se skálou. Rukavice by měly mít odkryt7 POUZE koncový článek prstu! Ten druhý článek by měl již být zakryt rukavicí. Z tohoto důvodu nejsou moc vhodné cyklistické rukavice které nekryjí takto správně. Na fotce vpravo vidíte dva nejpoužívanější typy ferratových rukavic u nás. Je na vás jestli zvolíte nějaký jiný typ a výrobce, každopádně odzkoušejte a uvidíte. Jedno je ale jisté, že začátečníci lezoucí bez rukavic se po nějaké ochraně rukou začnou hodně brzy shánět. Nejde jen o otlačeniny prstů. Lana mohou být roztřepená, a skály také nebývají úplně jemné.

Jedním z nečastějších dotazů, které dostávám je jaké si vzít boty na ferraty. Dle mého názoru platí obecné pravidlo: Nejlepší jsou takové boty, které máte vyzkoušené v horách, perfektně vám sedí a cítíte se v nich jistě na kamenech. Většinou to jsou pohorky. Vyplatí se, protože mnohdy jsou nástupy k ferratách dlouhé kilometry a jít v nějakých speciálech by nemuselo být zrovna pohodlné a ani bezpečné. Pokud ale jdete do hor jen kvůli ferratám, případně do nějakého ferratového parku, pak už můžete zvážit otestovat nějaké speciálnější boty. Většina předních výrobců outdoorových bot má ve svém výrobním programu nějaký model bot určených pro via ferraty (viz fotky v pravo).

Mě osobně se osvědčily nižší outdoorové boty. Měly by mít tužší podrážku ale přitom poslední dotyková vrstva my měla být měkčí a neklouzavá. To už vyžaduje speciální konstrukci a zároveň trochu snižuje pohodlí na běžné turistické chození. Proto to chce vyzkoušet. Bota by samozřejmě měla mít tuhou a ne moc zakulacenou špičku aby se s ní dalo stál i na malých sklaních stupech. Pokud zvolíte boty celkově měkčí, je to pohodlnější ale budou se vám na ferratách daleko více opotřebovávat než při běžné turistice.

Lezečky se běžně na ferraty nepoužívají, ale není od věci je zkusit na nějakých cvičných ferratách vyšších obtížností (D+) obzvláště pokud si nejste jisti svými lezeckými schopnostmi. Mějte na paměti, že na ferratách se mohou lezečky daleko více opotřebovávat a jsou naprosto nevhodné k nástupům. Vždy si je tedy dejte do baťůžku a nezujte až těsně před ferratou.

Není špatného počasí, jen jsem se na něj špatně připravili. Jeden příklad za všechny: Via ferrata Haidsteig, Raxalpe, podzim 2014. Slunečno, na nebi jen pár mráčků. Do stěny nastupujeme krátce po poledni. Během našeho lezení se zatáhlo a v poslední třetině ferraty začalo krupobití a krátký, ale silný déšť. Ferratu jsme museli dolézt, jiná možnost nebyla. Cca hodinovou cestu k nejbližšímu přístřeší jsme šli ve slabším dešti. Pak se zase udělalo hezky. Takže mějte na paměti, že počasí se v horách může měnit poměrně rychle a i když nejste z cukru, tak chodit nebo lézt v pomočeném oblečení není zrovna příjemné. Proto si vždy sebou do baťůžku beru nepromokavou větrovku a tenkou fleecovou mikinu, i když je pěkně. Velmi vhodné jsou dlouhé kalhoty a to i v parném letním počasí. Je to ochrana nohou před odřeninami o skálu. Ačkoliv byste mohli namítat, že mít ferratové boty s goretexem je zbytečnost, nicméně pokud máte nějaké univerzálnější, které používáte k nástupům a sestupům, tak jejich nepromokavost velmi využijete. Viz příhoda výše.
Více o oblečení také zde: http://blog.hudy.cz/radime/jak-se-vybavit-na-via-ferratu/

Ano, i pojištění patří k základnímu a nutnému vybavení na jakékoliv outdoorové aktivity, obzvláště pak na lezení. Nikdy nevíte kdy se náhle změní počasí, nebo se vám udělá špatně i když jste jinak v dobré kondici. Nikdy nevíte, kdy vás zraní padající kamínek či nezodpovědný lezec nad vámi. Když se něco stane, tak záchranné akce a případný přílet vrtulníku to jsou desetitisícové částky a o léčení a repatriaci ani nemluvě. U nás to asi moc řešit nemusíte, ale největší problémy se stávají ve velkých horách jako jsou například Alpy a to už je cizina, kde je všechno pořád ještě dražší než u nás.

Takto to vypadá jako propagační rétorika nějaké z pojišťoven, které nám plošně neříkají fakt, že s Evropskou kartičkou VZP (či od jiné pojišťovny) máme nárok na stejnou zdravotní péči ve kterékoliv zemi EU tak jako u nás doma. vysvětlení zde Tedy ať se vám něco stane na Vodní bráně nebo Konigsjodleru, měli by se o vás zdravotně postarat stejně. Jenomže problém je jednak ve spoluúčasti a jednak v hrazení záchranných akcí. Jeden ukázkový příklad: Jeden a půl dne pobytu a léčení ve Švýcarské nemocnici 120 000,- Kč (hrazená z kartičky VZP) spoluúčast 1600 kč. (hradí pacient) Záchrana vrtulníkem 30000 Kč, spoluúčast 15000 Kč. Údaje z roku 2009. Jak vidíte spoluúčast na léčení by vás až tak nezrujnovala, ale vrtulník to už docela bolí. Přitom jsem měl pojištění. Kde byla chyba? Chyba byla v tom, že jsem se nechal pojistit u poměrně levné české pojišťovny. Lidé vesměs nečtou pojistné podmínky a nechají si od pojišťoven líbit téměř cokoli, tedy i to, že v mnohých případech pojistné podmínky vlastní pojištění téměř negují, resp. srážejí jeho účinnost na vyjímky, které se až tak často nestávají. Vždy si uvědomte, že pojišťovna je tu od toho aby vám zaplatila co nejméně, nejraději nic. Když najdou jakoukoli skulinu jak se z plnění vyvléci, udělají to. Mají na to vyškolené týmy lidí, kteří jsou placeni přesně za tuto činnost. Něco v pojistných podmínkách přehlédnete a máte smůlu.

Jaké pojištění tedy zvolit? Rovnou vám řeknu, že nějaké pojištění k vaší kreditní kartě vám na outdoorové činnosti a sporty bude většinou k ničemu. Je potřeba zvolit nějakou variantu pojištění pro sporty a mnohdy i pro rizikové sporty. Záleží na tom, jak to která pojišťovna má definované. Pokud chcete riskovat a pojistit se u nějaké z našich pojišťoven opravdu dobře si přečtěte celé pojistné podmínky, limity plnění a tak, abyste náhodou pak neplatili vy místo pojišťovny. Neříkám, že všechny naše pojišťovny jsou pro nás jako klienty nevýhodné. Jen to chce opravdu dobře prostudovat a porozumět tomu, co podepisujete. Pokud chcete mít relativní klid, pořiďte si členství v Rakouském klubu Alpenverein v rámci kterého jste také pojištěni. Toto členství vám rádo zprostředkuje mnoho našich cestovních kanceláří, případně můžete s AV jednat i přímo. Členství stojí kolem 1500 Kč na 1 kalendářní rok (údaj 2014) a kromě pojištění tím získáváte i podstatné slevy na horských chatách v Alpách (mnohdy i 50%). Není to ale na všech, chata musí patřit Alpenverinu. Obecně AV funguje tak, že když se něco stane jejich členovi, tak klub je pojištěn a proplacení pojistného řeší pojišťovna u které je AV jako celek pojištěn. Je to trochu krkolomné, ale z dlouholetých zkušeností ostatních lidí je zřejmé, že klub funguje jak má a pojistné události se likvidují bez problémů. Dá se očekávat, že v rámci globálního šetření a úspor bude i AV trochu utahovat působnost jejich pojištění. Proto si každý rok zas a znovu pečlivě přečtěte aktualizované podmínky klubu a zjistěte, jestli se něco zásadního nemění. Mohli byste tak žít v domnění, že jste pojištěni a zrovna vaše outdoorová aktivita by v daném roce mohla být již nekrytá. Vždy myslete na to, že v AV má několik zásadních omezení:
- Každá ze zahrnutých oblastí pojitštění - tedy záchrana, léčebné výlohy, repatriace, právní ochrana a pojištění odpovědnosti má svoje specifické podmínky.
- Je zde spoluúčast 70 EUR - nefunguje tedy na banální ambulatní ošetření jako skou oděrky apod.
- Na lékařské ošetření je pouze 10000 EUR, což nemusí při nějaké složitější operaci stačit, pokud se budete pohybovat mimo EU.
- Při repatriaci je nutno vždy kontaktovat jejich asistenční službu uvedenou na kartičce.
- Pojištění odpovědnosti platí POUZE v EU a je pouze na outdoorové aktivity.