Via ferraty v zahraničí

Existuje už několik českých stránek, které se zabývají podrobnými popisy ferrat. Já bych se zde jen rád pokusil napsat svoje vlastní poznámky o ferratách co jsem slezl, abyste si mohli udělat lepší obrázek o jejich náročnosti a vhodnosti pro vás. Tyto stránky obsahují moje vlastní názory především na obtížnost jednotlivých ferrat a ty se mohou lišit od vašich, neboť je to pojem docela subjektivní. Oficiální hodnocení obtížnosti vždy prosím hledejte například v knize Klettersteigatlas.





Rakousko je alpská země, tudíž ferratám přímo zaslíbená. Můžete si zde vybrat mezi stovkami zajištěných cest všech obtížností. Obecně se dá říci, že v Rakousku převládají via ferraty sportovnějšího charakteru, jejichž zdolávání mnohdy vyžaduje trochu síly. Dají se ale najít i vyloženě krajinářské i pro začátečníky. I když jsem zatím lezl jen malou část z nich, věnoval jsem Rakousku samostatnou stránku:
Via ferraty v Rakousku




Německo to nemá s ferratami vůbec lehké. Nadšení by bylo, ale nejsou hory. Alpy zasahují na území Německa pouze malou částí na jihu a zbytek země je docela placatý. Přesto němci nelení a kde se dá, tam ferraty staví, byť by to měly být jen pár desítek metrů vysoké cvičné zajištěné cesty. V Bavorsku na jihu samozřejmě najdeme dostatek krásných vysokohorských via ferrat.
Via ferraty v Německu




Itálie je, dá se říct, kolébkou via ferrat. Přestože zajištěné cesty najdeme téměř jen na severu země v alpských oblastech, jedná se o jedny z krajinářsky nejkrásnějších. Vznikaly již za První světové války jako vojenské stezky a po Druhé světové válce byly objeveny a dále stavěny pro turisty a sportovce. Italské via ferraty jsou laděny spíše jako lehčí a dobře zajištěné, nicméně občas můžeme narazit i na sportovnější kousky kategorie D. Pro Itálii jsem už udělal samostatnou stránku, budu se snažit doplňovat chybějící texty.
Via ferraty v Itálii




Francie je zemí, která se ve stavbě via ferrat vyloženě vyžívá a Alpské oblasti jsou na jich výskyt poměrně bohaté. Jsou většinou lehčích obtížností, ale krajinářsky velmi krásné a stavěné více na efekt než na sportovní vyžití. Jelikož je Francie přeci jen trochu dál, tak jsem zatím neměl tolik příležitostí zde lézt, nicméně z toho co jsem viděl, nezle jinak, než tuto zemi vřele doporučit. Viz stránka:
Via ferraty ve francii




Švýcarsko je podobně jako Rakousko zemí Alpskou, takže možností kde svatět ferraty je tu mnoho, nicméně jejich koncentrace a obliba není tak velká jako v Rakousku. Najdeme zde precizně zajištěné a především hravé ferraty spíše francouzského typu s prověšeným lanem a umělými stupy. Nechybí ani výsostně horské cesty na třítisícovky. Všechny sestupové trasy co jsem šel, byly pohodové a rozhodně ně tak krkolomné jako některé Rakouské. Většina ferrat má úžasné výhledy na hory a občas najdeme i hravé prvky jako točité žebříky nebo sítě. Více a podrobněji na stránce:
Via ferraty ve Švýcarsku




Slovensko je zčásti docela hornatou zemí (Vysoké a Nízké Tatry, Slovesnký ráj, apod.) a má po stavbu via ferrat významný potenciál. Bohužel ferraty zde byly donedávna věcí zcela neznámou. Nicméně už i zde jsme se dle informací níže, dočkali první Slovenské ferraty. Osobně jsem ji ještě nelezl, takže bližší info bude až někdy v budoucnu.

  • Martinské hole
    Odkaz na článek o otevření první ferraty na Slovensku z 24.9.2013:
    http://www.hzs.sk/typy-aktualit/otvorenie-noveho-chodnika-na-martinske-hole/




    Pod pojmem Maďarsko si možná většina lidí vybaví rovinu, termály a dobré jídlo. Pravdou je, že vysoké hory v Maďarsku nenajdeme, ale to neznamená, že by tato země neměla kopce a krásnou přírodu, kde by se jištěné cesty daly realizovat. Bohužel i zde s ferratami teprve začínají.

  • Ferraty u hradu Csesznek
    Pojedete li na dvolenou na Balaton či třeba jen do termálů, přímo při cestě máte nádhernou výletní lokalitu i se zříceninou. Stačí do mapy či navigace zadat klíčové slovo "csesznek" a najdete vesnici, kde je možné zaparkovat přímo pod hradem. Zříceninu si můžete za v přepočtu cca 50 Kč sami pohlédnout, ale chcete li najít ferratu, nesmíte jít ke hradu. Jděte z parkoviště rovně po silnici, cca 100-200 m na západ, pak odbočte na cestu a jděte do přírody. Na zdejších nevysokých skalkách se skrývají dvě ferraty C/D a prý by tam měla být ještě jedna E.

    Souřadnice parkoviště: 47°21'06.97 / 17°53'01.04
    Souřadnice odbočky ze silnice: 47°21'07.90 / 17°52'57.39
    Velmi přibližně souřadnice ferraty: 47°21'05.59 / 17°52'47.74
    Odkaz na stránky ferraty: http://viaferrata-csesznek.hu/en/
    Odkaz na stránky hradu Csesznek

    Zdejší ferraty jsem osobně ještě neslezl, neboť při mé návštěvě bylo dešivo a blátivo, a na tuhle skálu je potřeba opravdu sucho. Ferrata začíná v romantickém údolíčku s tůňkou a pak vede mírně šikmým traverzem směrem ke hradu. Už se na ni v létě těším!




    Slovisnko má horskou oblast, nazývanou Julské alpy. Jde o překrásný národní park, jehož hlavním znakem jsou strmé horské štíty a místy až neuvěřitelné vertikály a převýšení. Srdcem celé oblasti je Bohinjské jezero, odkud se můžeme vydat na nejvyšší horu Slovinska Triglav, případně na další čistě turistické treky. Například dolinou Triglavských jezer apod.

    Via ferraty mají ve Slovinsku zcela jinou tradici, než v okolních zemích a upřímně řečeno nikdy zde doopravdy nebyly. Slovinci chodili po horách a snažili se vylézt i na ty nejexponovanější vrcholy, přičemž peněz i materiálu na nějaké zajištění se nedostávalo. Byli součástí komunistické Jugoslávie. Je smutné, že mnoho let po pádu komunismu se nikdo neobtěžoval cesty v horách pořádně zajistit. Proto bych rád před Slovinskými Via ferratami velmi důrazně varoval! Nejsou to ferraty, je to vysokohorská turistika v místech, kde jedno špatné špápnutí může znamenat pád do několikasetmetrové propasti! Časem možná bude situace lepší, ale v současné době jsou některé zdejší cesty, mnohdy označované jako "via ferraty" vyloženě životu nebezpečné! Jedná se především o exponovanou, jen sporadicky zajištěnu cestu Prisojnikovo okno (viz foto) a nebo výstup na Mangart (ze Slovinské strany), kde se můžeme setkat s nezajištěným lezením až UIAA 2-3. Ocelové lano je pouze na několika místech a to ještě navíc občas v místech, kde ho není zase až tak potřeba. O moc lépe na tom není ani západní pilíř Triglavu (výstup ze sedla Luknja)

    Z těchto důvodů zde o Slovinských ferratách dále nepíšu. Pokud byste měli zprávy o tom, že se situace zlepšila, budu rád, když mi o tom napíšete.



     Zpět na hlavní stránku