Tato ferrata patří k těm, které dokonale plní své původní poslání a sice umožnit lidem dostat se do míst, kam by se normálně turisticky nikdy v životě nedostali. Jde o krajinářsky naprosto úchvatný průstup kaňonem řeky hned pod přehradou a scenérie je to trochu industriální. Obrovské odtokové kanály a betonové části vodního díla na dně kaňonu působí až trochu děsivě. Zároveň ale také omezují čas kdy se dá lézt. Když by elektrárna pouštěla vodu, tak je ferrata uzavřená. Pokud je vše v pořádku jsou vrátka odemčená a můžete jít rovnou z parkoviště několik minut k nástupu, který je označený velkou modrou krychlí. Hned pod ní se už můžete kochat tunami betonu, ze kterého je přehrada postavená. Via ferrata Sautet má dvě části. První by měla být jednodušší, ale není to nijak výrazně. Obě části jsou precizně zajištěné spoustou umělých stupů a tudíž velmi lehké. Dokonce bych si troufnul říci,, že je to první ferrata, kterou by vylezla i moje máma. :)

První část je pojmenovná "Les tunnels". Nenechte se zlákat vidinou lanového mostku, který vidíte pod sebou a běžte širokou pěšinou vodorovně jako směrem od přehrady dál, skrz několik tunýlků ve skále. Čelovka nutná opravdu není, mají každý jen pár metrů. Po chvíli naleznete lano, které mizí kdesi v hlubinách kaňonu. Cesta je naprosto perfektně zajištěná kramlemi a zvládne jí technicky každý, kdo umí lézt po žebříku. Psychicky je to ovšem lahůdka, která může leckoho rozhodit, protože sestupujete kamsi do temného kaňonu kam pod sebe pořádně nevidíte a bojíte se neznámého. Někdo to má rád a někdo zde může mít problém. Když sestoupíte cca 150 výškových dolů, téměř až na dno kaňonu, pak si připadáte jako v pekle, které vyhaslo. Traverzem se projdete místy bez jakékoliv vegetace, kde po miliony let řádily vodní živly. A řádí zřejmě i dnes, ovšem pouze při vypouštění přehrady, Poté vás již čeká výstup k lanovému mostku, kterýžto je velmi efektní a když se kaňonem prohání vítr, tak trochu houpe. Kdyby se někomu nelíbil, může z ferraty odejít přímo vzhůru zpět na parkoviště. Mostek je začátek, druhé části ferraty (Le grand frisson), která vede téměř celá v traverzu jen občas stoupá a klesá. Je vedena po druhé straně kaňonu a díky ní si můžete prohlédnout celé vodní dílo tak, jak byste ho seshora nikdy nemohli vidět. Cesta je opět perfektně zajištěná a je zde jen několik mírně převislých pasáží, většinou pouze jedno pole a okolo dostatek odpočinku. Občas jsou zde přenádherně vzdušná místa! Jedno místo je několikametrový sestup kolem pilířku, kde je třeba se pořádně podívat dolů, kam dát nohu, či kramli nahmatat. To bych viděl jako místo B/C a nic těžšího zde není a to je zde i další lanový mostek. Ke konci ferraty je zde několik zablácených pasáží, sice jištěných ocelovým lanem, ale za deště bych z toho měl trochu strach. Jinak za příznivého počasí je skoro celá ferrata suchá a není třeba se obávat uklouznutí. V těsné blízkosti přehrady je finální, téměř kolmá betonová stěna, po které vylezete na most a za pár minut se vrátíte bez problémů na parkoviště.

GPS souřadnice parkoviště: 44°49'04.02 / 5°54'23.93
Vesnice: Corps

Obrázky a mapičku teprve doplním.